Jak ušetřit při topení dřevem?

Do popředí zájmu Čechu se začínají dostávat krby a kamna. Zatímco v minulých letech sloužily spíše jako stylový prvek interiéru, nyní je lidé začínají čím dál častěji využívat k jejich původnímu účelu.

Důvod? Vysoké náklady na trhu s energiemi v porovnání s relativně nízkými průměrnými cenami dříví z jehličnanů, které posledních letech naopak klesají. Z dat Českého statistického ústavu vyplývá, že v loňském roce se jeho cena pohybovala kolem 503 korun za kubík, v roce 2018 se přitom držela na 742 korunách.

V tuzemských domácnostech i z těchto důvodů bodují především akumulační systémy. „Nárůst počtu zakázek zaznamenáváme každý rok. Lidé ale na rozdíl od předchozích let, kdy byl krb především designovým doplňkem domácnosti, vyhledávají rovněž funkčnost. Proto roste poptávka po akumulačních krbech, které nepřetápějí obytnou místnost, uchovávají teplo a hřejí ještě několik dalších hodin po vyhasnutí,“ popsal Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter. Teplo se totiž akumuluje do materiálu, jímž je krb obestaven, a místnost se tak prohřívá po delší dobu.

Jak ochránit peněženku i zdraví?

Spojit domácí pohodu s pohledem na plápolající oheň a jeho efektivním využitím si vyžaduje zaměřit se na své návyky. O Češích je známo, že své domovy často přetápějí, zbytečně vysoká teplota v interiéru však není ani zdravá, ani ekonomicky výhodná. Snížení vnitřní teploty, byť jen o jeden stupeň po celou zimu, totiž může znamenat úsporu pro rodinný rozpočet až o 5 %. Jaká je tedy ideální domácí teplota? Podle odborníků kolem 20 stupňů Celsia.

Topný výkon, tedy to, kolik paliva skutečně krb potřebuje, určuje vždy jeho výrobce. „Topný výkon závisí na množství přikládaného dřeva a době hoření. Jeden kilogram dřeva v sobě ukrývá čtyři kilowatthodiny tepelné energie. K výpočtu, kolik polínek do krbu přiložit, je tak potřeba trocha matematiky. Topeniště by však jejich uživatelé neměli v žádném případě dřevem přeplňovat,“ vysvětlil Banasinski.

Kvalitní suché dřevo hoří pomaleji

Jak topit nejefektivněji? Zbytečnou ztrátu velkého množství energie znamená například přikládání paliva s vyšší vlhkostí. Přestože se energie během jeho hoření uvolňuje, spotřebovává se na změnu vody do plynného skupenství. Typickým jevem je v této situaci syčení vlhkého dřeva při hoření.

Ztrátám se lze vyhnout snadno. Dřevo by mělo být uchováno na suchém a dobře větraném místě po dobu dvou let. Čerstvé dřevo má totiž přibližně poloviční výhřevnost než to dva roky skladované. Vlhkost používaného paliva by navíc neměla přesahovat 20 %.

Na maličkostech záleží

Svou roli hraje například i to, jakým směrem se dřevo v krbu či kamnech zapaluje. Ideální je směr shora. Ten totiž zaručí, že se komín postupně prohřívá a zvyšuje se tak jeho tah. Dřevo navíc hoří čistě a zůstává i čisté i sklo dvířek. 

„Uživatelé by krb či kamna měli rozpalovat dřevěnými třískami nebo ekologickými podpalovači. Doporučuji se vyhýbat těm chemickým, které nepříjemně zapáchají, a navíc hodně kouří,“ doporučil Petr Banasinski.

Jeho rada na závěr? Při zatápění by měli lidé vždy zkontrolovat, zda jsou uzavřeny čisticí otvory do komína, přičemž přívod primárního vzduchu by měl být otevřen.