Jaké změny v příspěvku na bydlení přinese rok 2022?

V polovině prosince bylo schváleno nařízení vlády, kterým se pravidelně od ledna nového roku navyšují normativní náklady na bydlení. Vláda také odsouhlasila návrh novely zákona o státní sociální podpoře obsahující mimořádné navýšení normativů. Zohledněn bude skokový růst cen energií, ke kterému dochází v rámci posledních tří měsíců.

„Zákonná valorizace neumožňuje pracovat s předpovědí růstu cen, kterou si však tato mimořádná situace s energiemi zaslouží tak, aby mohly být dávky na bydlení v roce 2022 vypláceny v adekvátní výši. Proto jsme předložili jednoduchou novelu zákona, která navyšuje normativní náklady nad rámec pravidelné valorizace,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Co jsou normativní náklady? Jde o průměrné náklady na bydlení pro příslušný počet osob v domácnosti a s ohledem na velikost obce. Tvoří je nájemné a další náklady související s bydlením včetně energií.

„Tyto normativní náklady jsou zároveň stanoveny i jako horní hranice přiměřených nákladů na bydlení, na které stát občanům v rámci příspěvku na bydlení přispívá. Každoročně jsou upraveny nařízením vlády pro daný kalendářní rok na základě zákonného zmocnění, a to v závislosti na vývoji indexu spotřebitelských cen jednotlivých komodit nákladů na bydlení (dle ČSÚ),“ uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nárok žadatele na příspěvek na bydlení a jeho výše zohledňuje průměrné měsíční náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Češi si v příštím roce připlatí

Podle vývoje indexů spotřebitelských cen, cen dodavatelů energií a ostatních služeb se v porovnání s rokem 2021 normativní náklady zvýšily od 2,2 % do 2,8 % u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy a od 2,3 % do 2,4 % u družstevních bytů a bytů vlastníků. Měsíční částky tak vzrostly o 150 Kč až 444 Kč v prvním případě a 120 Kč až 277 Kč u družstevních a vlastnických bytů.

„V posledním čtvrtletí roku 2021 prudce vzrostly ceny energií, především plynu a elektřiny, což bude pravděpodobně pokračovat i počátkem příštího roku. Zvlášť velký problém je u domácností, které mají smlouvy s dodavateli energií bez dlouhodobé fixace cen,“ připomněla Jana Maláčová.

 „Avizovaný skokový nárůst nákladů domácností na energie ale nelze v rámci dosavadního zmocnění vlády v zákoně o státní sociální podpoře promítnout do zmíněného nařízení vlády, a proto současně předkládám jednoduchou novelu zákona o státní sociální podpoře. Ta zohlední předpokládaný nárůst cen energií tak, aby se nenarušil každoroční proces zvyšování normativních nákladů na bydlení v roce 2023 a v následujících letech,“ doplnila ministryně práce a sociálních věcí.

Návrh nyní putuje k projednání do Poslanecké sněmovny ČR a spočívá v mimořádném navýšení normativních nákladů na bydlení pro rok 2022.

Rubrika
Lenka Gregorová

4758

reklama

Nejnovější články

V uplynulém roce se na brněnském trhu prodalo nejméně novostaveb za poslední dekádu jeho sledování. Celkem 535 bytů v hodnotě 3,6 miliardy korun. Ceny přesto v průběhu roku neklesly a drží se na úrovni 130 000 Kč za metr čtvereční podlahové plochy. Prodejci hlásí oživení trhu, které nastalo v druhé polovině roku. V novém roce odborníci očekávají zlevnění úvěrů, růst poptávky i mírný růst cen, a to jak u starších, tak nových bytů. Údaje vyplývají z pravidelné analýzy brněnského trhu novostaveb, kterou připravuje společnost IMPERA styl.

Zásadní proměna čeká druhé nejvytíženější nádraží v Brně. Železniční stanice Královo Pole projde masivní rekonstrukcí, která přinese komfortnější cestování díky nové hale i přestavěnému kolejišti. Všechna nástupiště budou bezbariérová a nynější podchod se prodlouží až na ulici Myslínovu. Hotovo má být zhruba za dva roky.

Víc než šest set parkovacích míst uvnitř i venku včetně dvou desítek nabíjecích stanic pro elektromobily – to přinese vybudování parkovacího domu na Šumavské. Nyní dělníci pracují na jeho základech.

Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.

reklama