Komplex na Vojtově se uchází o cenu za nejkvalitnější městské stavby za posledních 30 let

Na podzim loňského roku byly bytové domy na Vojtově ulici dokončeny a zkolaudovány. Nyní soutěží o Zvláštní cenu Opera Civitatem ministryně pro místní rozvoj za architektonicky či urbanisticky nejkvalitnější soubory staveb vybudované za uplynulých 30 let ve městech ku prospěchu jejich občanů a návštěvníků.

Do klání o cenu v kategorii Městské bydlení, která má být udělena za výjimečný stavební počin ve městech nad 5 000 obyvatel v rámci projektu Architecture Week Praha, přihlásili stavbu Bytové domy Vojtova brněnští radní.

Soutěž, která je pořádána pro podporu rozvoje architektury a stavební kultury měst a ukazuje ty nejlepší výsledky dosahované na poli zlepšování kvality života občanů, funguje od roku 1991.

„Jedním z posuzovaných kritérií je městské bydlení a jeho začlenění do struktury města. Právě komplex bytových domů na ulici Vojtova je skvělým příkladem posílení reurbanizace, tedy rozvoje funkce bydlení přímo v zastavěném území a zachování kompaktnosti města. Proto jsme se stavbu rozhodli do soutěže přihlásit,“ vysvětlila primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Ve Vojtově ulici vyrostly v letech 2018 až 2020 dva bytové domy s čísli 7 a 9, ve kterých se nachází 116 bytů. Ty jsou určeny pro seniory starší 65 let, pro mladé rodiny jako startovací byty, 14 bytů je bezbariérových a 2 jsou určeny pro sociálně slabé.

„Součástí komplexu je také veřejný park s dětským hřištěm, fitparkem, klecovým hřištěm pro míčové hry a odpočinkovými zónami s lavičkami a dostatkem zeleně. Jsou tak vytvořeny ideální podmínky pro různé formy aktivního a pasivního odpočinku pro lidi všech věkových kategorií,“ popsal náměstek primátorky Jiří Oliva.

Své místo tu našla i pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, kulturní a vzdělávací středisko (Kávéeska) a Centrum sociálních služeb – sídlo pečovatelské služby. V budoucnu v komplexu vyroste i kavárna.

„Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvořit klidné a kultivované nájemní bydlení založené na sociálních kontaktech mezi lidmi, které umožní vznik sousedského společenství, tedy formy sdíleného nájemního bydlení. Život v domě není založen na nutnosti, ale na možnostech a vlastní iniciativě nájemníků, jejich vzájemné podpoře a solidaritě. Výsledkem je pocit bezpečí a dostupná pomoc v případě potřeby. Sdílené bydlení snižuje pocity odloučenosti a staří lidé si díky němu nebudou připadat osaměle,“ doplnil Jiří Oliva. Právě i z těchto důvodů se vedení jihomoravské metropole rozhodlo do soutěže bytové domy nominovat.

Lenka Gregorová

3641

reklama

Nejnovější články

V uplynulém roce se na brněnském trhu prodalo nejméně novostaveb za poslední dekádu jeho sledování. Celkem 535 bytů v hodnotě 3,6 miliardy korun. Ceny přesto v průběhu roku neklesly a drží se na úrovni 130 000 Kč za metr čtvereční podlahové plochy. Prodejci hlásí oživení trhu, které nastalo v druhé polovině roku. V novém roce odborníci očekávají zlevnění úvěrů, růst poptávky i mírný růst cen, a to jak u starších, tak nových bytů. Údaje vyplývají z pravidelné analýzy brněnského trhu novostaveb, kterou připravuje společnost IMPERA styl.

Zásadní proměna čeká druhé nejvytíženější nádraží v Brně. Železniční stanice Královo Pole projde masivní rekonstrukcí, která přinese komfortnější cestování díky nové hale i přestavěnému kolejišti. Všechna nástupiště budou bezbariérová a nynější podchod se prodlouží až na ulici Myslínovu. Hotovo má být zhruba za dva roky.

Víc než šest set parkovacích míst uvnitř i venku včetně dvou desítek nabíjecích stanic pro elektromobily – to přinese vybudování parkovacího domu na Šumavské. Nyní dělníci pracují na jeho základech.

Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.

reklama