Poslanci schválili novelu zákona, která umožní ČNB určovat pravidla pro poskytování hypoték

Předposlední březnovou středu schválila poslanecká sněmovna novelu zákona o České národní bance (ČNB) a rozšířila tak spektrum měnověpolitických obchodů prováděných centrální bankou. Ta má nově rovněž pravomoc stanovit právně závaznou formou makroobezřetnostní limity v oblasti hypotečních úvěrů. O tuto změnu zákona usilovala ČNB od roku 2016.

V současné době může ČNB dávat komerčním bankám v oblasti pravidel poskytování hypoték pouze doporučení, která ale nejsou závazná. Peněžní domy se jimi však většinou řídily. To se nyní změní. Právě schválená novela dává centrální bance pravomoc stanovit právně závazné limity úvěrových ukazatelů pro žadatele o hypotéku, přičemž pro ty do věku 36 let budou platit mírnější podmínky.

„Možnost určit limity hypotečních úvěrů a vyžadovat jejich plnění umožní České národní bance udržet rovné podmínky na hypotečním trhu pro tuzemské i přeshraniční poskytovatele spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, tj. hypoték,“ uvedla médiím Markéta Fišerová, ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB.

Konkrétní nastavení určitého hypotečního limitu bude podle Markéty Fišerové vždy záviset na tržní situaci v dané době a bude stanovené opatřením obecné povahy vydaným ČNB. Obdobné oprávnění stanovit právně závazné limity úvěrových ukazatelů již platí například na Slovensku či v Rakousku.

Novela však má i své odpůrce. „Zasahování ČNB do hypotečního trhu kritizuji dlouhodobě už od prvních úvah o tomto kroku před několika lety,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva Ekospol. „ČNB by v žádném případě neměla mít pravomoc omezovat poskytování hypoték. Mělo by to zůstat čistě v kompetenci jednotlivých komerčních bank. Banky jsou dost schopné na to, aby si rizika pohlídaly. Dokládá to mimo jiné podíl úvěrů v selhání, který je v Česku nejmenší ze zemí EU. Jakékoliv posilování centrálního regulátora je návratem do hluboké minulosti, kdy o tržním prostředí rozhodoval centrální úřad,“ dodal.

Schválená novela také rozšiřuje operační rámec ČNB pro provádění obchodů na volném trhu. V současné době může ČNB obchodovat pouze s omezenou skupinou nástrojů a protistran. Tyto omezení se však nově ruší a rozšíření umožní centrální bance reagovat na potřeby měnové politiky, a to zejména v krizových situacích. Obdobná legislativa platí i v jiných zemích a shoduje se i s pravidly pro činnost Evropské centrální banky.

„Novela zákona o ČNB uvádí nástroje naší centrální banky do souladu s úpravou ve vyspělých zemích včetně eurozóny,“ uvedl v reakci na její schválení guvernér Jiří Rusnok. „Mohu veřejnost ujistit, že nově získaných pravomocí jak v oblasti operací na volném trhu, tak v oblasti regulace hypoték ČNB využije vždy pouze v zájmu plnění svého zákonného mandátu, tj. v zájmu zajištění cenové a finanční stability České republiky,“ dodal.

Novelu zákona o ČNB nyní projedná Senát.

Rubrika
Lenka Gregorová

2730

reklama

Nejnovější články

V uplynulém roce se na brněnském trhu prodalo nejméně novostaveb za poslední dekádu jeho sledování. Celkem 535 bytů v hodnotě 3,6 miliardy korun. Ceny přesto v průběhu roku neklesly a drží se na úrovni 130 000 Kč za metr čtvereční podlahové plochy. Prodejci hlásí oživení trhu, které nastalo v druhé polovině roku. V novém roce odborníci očekávají zlevnění úvěrů, růst poptávky i mírný růst cen, a to jak u starších, tak nových bytů. Údaje vyplývají z pravidelné analýzy brněnského trhu novostaveb, kterou připravuje společnost IMPERA styl.

Zásadní proměna čeká druhé nejvytíženější nádraží v Brně. Železniční stanice Královo Pole projde masivní rekonstrukcí, která přinese komfortnější cestování díky nové hale i přestavěnému kolejišti. Všechna nástupiště budou bezbariérová a nynější podchod se prodlouží až na ulici Myslínovu. Hotovo má být zhruba za dva roky.

Víc než šest set parkovacích míst uvnitř i venku včetně dvou desítek nabíjecích stanic pro elektromobily – to přinese vybudování parkovacího domu na Šumavské. Nyní dělníci pracují na jeho základech.

Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.

reklama