Kancelářské budovy jsou stále modernější a zelenější

Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.

Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30° C. Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 %, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost.

Klíčovým ohledem zelených střech a fasád je jejich ekonomická výhodnost. Zelené budovy jsou pro firmy stále zajímavější, protože vedle nepopiratelného ekologického efektu přinášejí také velké úspory. Pokud je v parném létě vnitřní teplota o 10° C nižší než v budově bez zelených prvků, je třeba ji mnohem méně ochlazovat, a v některých případech dokonce mohou takové budovy fungovat téměř bez konvenční klimatizace.  Odpařování vody ze zelených ploch navíc odebírá teplo, a tím ochlazuje okolí a zlepšuje kvalitu ovzduší sběrem jemného prachu. Dobře vytvořená zelená střechy či fasáda také akumuluje vodu přívalového deště, čímž zabraňuje zahlcení kanalizace.

Green and smart

Smart řešení prostřednictvím čidel a IoT snižují energetickou náročnost tak, že hlídají topení, klimatizaci, provoz žaluzií a další. V čem technologie v budovách přinášejí neocenitelnou pomoc, je například hledání energetických úspor. Bez množství provázaných technologií, které měří a sbírají hodnoty teploty, tlaku, času a další, by analýza efektivity provozu nebyla možná.

Příkladem chytrých řešení je osazení oken čidly, která v případě otevření zajišťují automatické vypnutí topení nebo chlazení. „Na osluněných částech budovy jsou instalovány žaluzie, které se automaticky přizpůsobují stavu venkovního prostředí. Na aktuální potřeby reagují na základě informací z chytrých čidel, které vyhodnocují a volí nejlepší řešení,“ říká Michal Černý, zástupce společnosti Screen Innovations.

Moderní kancelářské budovy musí být nejen plné udržitelných prvků a chytrých řešení a technologií, ale také využívat moderní přístupy k facility managementu. Tím budou v plné míře spojovat inteligentní a ekologická řešení. „Moderní facility management využívá aktuální přístupy ke správě budov tak, aby byl maximálně optimalizován provoz a maximálně dosahován jejich potenciál vycházející z kombinace technologií a green řešení. Výsledkem takto promyšlených budov jsou udržitelné pracovní prostory vyladěné do posledního detailu, čímž nabízejí uživatelům obrovskou škálu výhod. A také dokáží zajistit splnění nastupujících norem a směrnic EU týkající se udržitelnosti,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.

Nové evropské směrnice

Z hlediska životního prostředí budou muset správci budov i samotné firmy sledovat efektivitu zdrojů (redukování spotřeby energií a vody, racionalizace portfolia a efektivní provoz budov), obnovitelné zdroje (náhrada uhlíkově náročných zdrojů energie za zdroje šetrné k životnímu prostředí), kredity a kompenzace (nelze-li standardů u budov dosáhnout, je možné přebytečné emise kompenzovat) a další hlediska.

Podle ESG existují tři definované rozsahy emisí. Přímá emise skleníkových plynů, která pochází ze zdrojů vlastněných nebo ovládaných danou organizací. Nepřímé emise skleníkových plynů, asociované s nákupem elektřiny, páry, vytápěním či chlazením. A třetí rozsah, emise, které jsou výsledkem činnosti majetků, které daná organizace nevlastní ani neovládá, ale nepřímo ovlivňuje hodnotu tohoto řetězce.

Integrovaný facility management (IFM)

Důraz se tedy v celkovém pohledu přesouvá na integrovaný facility management (IFM), který vznikl jako nový přístup k zefektivnění správy budov. „IFM umožňuje dosáhnout větší efektivity a optimalizace provozu budov a infrastruktury. Integrace různých funkcí a služeb umožňuje lepší koordinaci a synergii mezi nimi, což vede k úsporám nákladů, optimalizaci zdrojů a zlepšení výkonu. IFM také totiž umožňuje snadnější monitorování, kontrolu a správu celkového provozu, a zároveň usnadňuje komunikaci a řízení,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group a dodává: „Integrace služeb pod jednu správu umožňuje také dosáhnout vyšší kvality a konzistence poskytovaných služeb. Standardizované postupy, procesy a směrnice mohou být lépe implementovány a dodržovány v rámci celé organizace, což vede ke zvýšení spokojenosti nájemců i zaměstnanců.“

TZ

Rubrika
redaktor

9408

reklama

Nejnovější články

Na českém fotovoltaickém trhu je obrovský přetlak. Podle odhadů odborníků na něm aktuálně působí až 800 dodavatelů, kteří se zásadně liší úrovní odbornosti, jednáním i zkušenostmi v oboru. Přitom výběr dodavatele FVE je klíčový krok, který zásadně určí ráz celé investice. Cech akumulace ve fotovoltaice (CAFT) v únoru vydal Desatero pro výběr fotovoltaiky a společnost Schlieger, jeden z historicky prvních členů CAFT, druhý bod desatera věnovaný právě výběru dodavatele dále rozvádí. Níže je pět kritérií, které jsou doporučeny při výběru dodavatele zohlednit.

Čtyři byty, které jsou momentálně ve správě městské části Brno-střed, budou v průběhu dubna nabídnuty zájemcům o koupi formou aukce na adrese drazby-brno.cz.

Brněnský realitní trh s nemovitostmi zamrzl. Potvrdil to i čtvrtý kvartál loňského roku. „Ačkoliv byl z tohoto pohledu o trochu úspěšnější než ten předchozí, návrat k číslům před vypuknutím konfliktu na Ukrajině je zatím v nedohlednu. Dobře to ilustruje skutečnost, že se v lednu loňského roku prodalo více bytů než za celé druhé pololetí dohromady,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

Po avizovaném rozšíření do jižní části Evropy přichází developerská společnost DOMOPLAN s konkrétním rezidenčním projektem. Na předměstí chorvatského Záhřebu v rozvíjející se oblasti Samobor vybuduje šest prémiových vilových domů s celkem 100 byty. Součástí projektu, který bude částečně energeticky soběstačný, je také zelený park a dětské hřiště. Začít stavět DOMOPLAN plánuje v prvním čtvrtletí příštího roku, hotovo by mělo být ve druhé půlce roku 2025. 

reklama